Nadčasový vitamín D
Vitamín D hraje klíčovou roli v celém řadě biologických procesů v našem těle a jeho nedostatek může mít obrovský vliv na naše zdraví.
Proč je pro nás vitamin D natolik důležitý?
Malé děti: Dětem se od 2 týdnů věku doporučuje podávat vitamin D ve formě kapek pro správný vývoj kostí a zubů, a hlavně z preventivních důvodů proti rachitidě (křivici), jež byla dříve u dětí celkem častá. Důležitost vitaminu D zůstává po celý život. Odhaduje se, že v našem organismu má více než 200 různých funkcí.
Jeho hlavní úlohou je regulace metabolismu vápníku a fosforu v těle.
Pohybový aparát: Vitamin D napomáhá vstřebávání vápníku do kostí. Jeho nedostatek je tedy spojený s řídnutím kostí (rozvoj osteoporózy), čímž se zvyšuje šance pro zlomeniny kostí. Tomu napomáhá i úbytek svalové hmoty, neboť vitamin D ve své aktivní formě působí na receptory svalových buněk, čímž se spoluúčastní na tvorbě svalové hmoty. Může tedy zlepšit zdraví kostí a svalů a tím snížit riziko zlomenin a pádů.
Imunita: Nesporný je též jeho vliv na imunitní systém. Vitamin D indukuje produkci antimikrobiálního peptidu athelicidinu, který hraje důležitou roli v ochraně proti infekcím mykobakteriemi. Kůže potřebuje pro přeměnu vitaminu D na jeho aktivní formu UVB záření o určité intenzitě, která se směrem od rovníku k pólům snižuje, proto i množství aktivní formy vitaminu D v populaci klesá směrem od rovníku k pólům. Stejně tak i četnost autoimunitních onemocnění vzrůstá směrem od rovníku k pólům, což poukazuje na souvislost mezi vitaminem D a autoimunitními nemocemi.
Rakovina: Bylo zjištěno, že zvýšení hladiny vitaminu D u onkologicky nemocných pacientů, dokáže snížit úmrtnost na nádorová onemocnění až o 29%. Aktivní forma vitaminu D je iniciátorem apoptózy (buněčné smrti) maligních buněk a zároveň inhibuje buněčné dělení.
Krevní oběh: Vzhledem k tomu, že tento vitamin ovlivňuje metabolismus vápníku v těle, s jeho nedostatkem dochází ke kalcifikace cév (zvápenatění). Cévy následně ztvrdnou a zhorší se jejich poddajnosti a pružnost. To vede k různým s tím spojeným srdečním onemocněním.
Dlouhodobý nedostatek vitaminu D vede k zesílení srdeční stěny, s čímž je spojeno vyšší riziko hrozby srdečního selhání (infarkt myokardu).
Cukrovka: Prokázaná byla i souvislost mezi nižším výskytem vitaminu D u pacientů nemocných cukrovkou (diabetes mellitus 1. ty
pu).
Psychické zdraví: Vitamin D reguluje produkci stresového hormonu kortizolu, dále ovlivňuje produkci serotoninu, což je neurotransmiter spojovaný s pozitivní náladou. Díky tomu má vliv na stavy depresí a úzkostí.
Statisticky bylo prokázáno, že je nižší množství vitaminu D u pacientů s Alzheimerovou poruchou.
Jak získat dostatek vitaminu D?
Vitamín D3 získáváme nejvíce ze slunečního záření a v menším množství z živočišné potravy (převážně tučné ryby, rybí olej, mléko, hovězí játra a vaječný žloutek), vitamin D2 pak z divoce rostoucích hub (nejvíce lišky a hřiby) a některých rostlin (převážně obilniny).
Zatímco u potravin z
ískáváme vitamin D2 a D3 jejich přímou konzumací, pro jeho získání ze sluníčka musí být vytvořeny vhodné podmínky.
Vitamin D3 a sluníčko: Největší množství vitaminu D3 se tvoří ve spodní vrstvě naší pokožky pomocí chemické reakce při vystavení UVB záření.
Pro získání dostatečného množství vitaminu D3 stačí slunění na přímém slunci 20 – 30 minut denně. Za těchto pár minut na slunci dokáže pokožka vyprodukovat 10 000-50 000 UI vitamínu D, což je mnohonásobně více než doporučená denní dávka (1000 – 2000 UI).
Kde je tedy problém? 20-30 min na sluníčku denně je téměř každý. K vytvoření aktivní formy vitaminu D, respektive k jeho přeměně v pokožce na aktivní formu, je nutná určitá vlnová délka UVB záření, která je v naší zeměpisné šířce dostupná pouze od dubna do října o to v čase cca 10 – 15 hodina. Tvorbu vitaminu D navíc ruší i používání opalovacích krémů, které brání průchodu většiny UVB záření do naší pokožky.
Vitamin D3 přeměněný v pokožce na aktivní formu pomocí slunečního záření, je jediná forma tohoto vitaminu, kterou si dokáže naše tělo uložit na horší časy (z potravy i ze suplementů jde nadbytečné množství z těla pryč).
Nadbytek vitaminu D
Přes to, že je vitamin D v populaci spíše nedostatečný, je třeba si uvědomit, že jeho příliš vysoký přísun může mít také negativní dopady na naše zdraví. Mezi nejčastější příznaky nadbytku vitaminu D patří:
Gastrointestinální problémy: Nejčastějším příznakem, který se objevuje při konzumaci vitaminu D jako doplňku stravy jsou žaludeční problémy. Příliš vysoký přísun vitaminu D může způsobuje zažívací potíže, jako je zvracení, průjem nebo zácpa.
Hyperkalcémie: Nadměrná hladina vitaminu D může způsobit nadbytek vápníku v krvi, což se nazývá hyperkalcémie. To může vést k problémům jako bolesti kostí, selhání ledvin, trávicí potíže a nevolnost.
Vápnění měkkých tkání: Hyperkalcémie může způsobit abnormální ukládání vápníku v měkkých tkáních, což může vést k tvorbě vápenatých usazenin v orgánech, jako jsou ledviny, srdce a plíce.
Poškození ledvin: Nadbytek vitaminu D může způsobit poškození ledvin, protože ledviny jsou zodpovědné za regulaci hladiny vápníku v těle. To může způsobit ledvinové kameny nebo dokonce selhání ledvin.
Otrava vitaminem D: Velmi vysoké dávky vitaminu D mohou způsobit otravu. Symptomy otravy vitaminem D mohou zahrnovat zvracení, slabost, zmatenost a další komplikace.
Pokud trpíte některým z příznaků nadbytku vitaminu D, navštivte svého lékaře aby vyloučil jinou závažnou chorobu a o individuální úpravě stravy si s ním promluvte.
Trocha biochemie pro zvědavé
Název vitamin D zahrnuje komplex vitamínů, známých jako kalciferoly. Nejzásadnějšími z nich jsou cholekalciferol – vitamin D3 a ergokalciferol – vitamin D2.
Z vitamínu hormon aneb přeměna vitaminu D: Zjednodušeně, vše začíná kůží kde ultrafialové (UVB) záření interaguje s provitaminem D (7-dehydrocholesterol), který se nachází v kůži. Tím vzniká prekurzor vitaminu D, který se nazývá chlolekalciferol (tvoří se kůží - D3) a ergokalciferol (přichází z potravy - D2). Dále se tento prekurzor vitaminu D transportuje do jater, kde probíhá dvoustupňová hydroxylace (připojení -OH zkupiny), čímž se mění na stále biologicky neaktivní 25-OHD, kalcidiol, kalcifediol, který je transportován do ledvin a metabolismem převážně v ledvinách (ale i v jiných tkáních) se mění na svojí aktivní formu 1,25(OH)2D, kalcitriol.
Touto přestavbou jsme v podstatě vytvořili z vitamínu hormon 🙂
Jaké další orgány si umí aktivní formu vitaminu D vyrobit? Patří sem například lymfocyty, placenta, vlasové folikuly, slinivka, endotel, nadledviny, tlusté střevo, prostata, mozek, mléčné žlázy... – tyto orgány ho však vyrábí velmi malé množství využívané pouze pro vlastní potřebu.
Jakou má souvislost vitamín D s vitaminem K, vápníkem a hořčíkem?
Vitamin D napomáhá ke vstřebávání vápníku. Vápník je vstřebávám aktivním transportem přez erytrocyty za účasti aktivního vitaminu D a pasivní, paracelulární cestou. Vitamin D tedy podporuje vstřebávání vápníku do krevního řečiště, tento proces by sám o sobě vedl k zvápenatění cév – proto je zde nezbytná souhra s vitaminem K2, který aktivuje enzymi transportující vápník z krevního řečiště do kostí a zubů.
A jak je to s tím hořčíkem? Hořčík je nezbytným prvkem pro přeměnu vitaminu D na jeho aktivní formu – kalcitriol. Při nedostatku hořčíku, tedy nebude tělo schopno vitamin D správně přeměňovat.
Závěr
I tradiční české přísloví říká „Kam nemůže sluníčko, musí jít lékař!“
Vitamin D je pro náš organismus nezbytný a jeho účinky jsou velice rozsáhlé. Tento vitamín má klíčový význam pro celkovou pohodu a správné fungování těla a to především pro správnou funkci imunitního systému, kostí, svalů, srdce a cév a pro naši psychickou pohodu, jsou i studie o tom, že by mohl mít vliv při boji proti civilizačním chorobám jako je například cukrovka či alzheimer.
Přes to, že je vitamin D v populaci spíše nedostatečný, je třeba si uvědomit, že jeho příliš vysoký přísun může mít také negativní dopady na naše zdraví.
Mezi nejčastější příznaky nadbytku vitaminu D patří hyperkalcémie, vápnění měkkých tkání, poškození ledvin, gastrointestinální problémy jako je zvracení, průjem nebo zácpa a bolesti břicha.
Všeobecně je vitaminu D v populaci spíše nedostatečný a předávkování jím je vzácné, pokud si však nejste jistí, je dobré své obavy a individuální vhodnou denní dávku konzultovat s lékařem.
Hlavní zdroje:
NOVOSAD, P. Vápník a vitamin D u primární a sekundární prevence osteoporózy. Med. praxi [online]. 2017, roč. 14, vol. 5, s. 217–223, dostupné také z <https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2018/89/02.pdf>.
HRDÝ, P a P NOVOSAD. Nové poznatky o funkci vitaminu D. Prakt. lékáren [online]. 2015, roč. 11, vol. 2, s. 52-54, dostupné také z <https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2015/02/03.pdf>.
ZADÁK Z, TICHÁ A, HYŠPLER R. Suplementace hořčíku – farmakologické mechanismy, metody podání a pasti - Centrum pro výzkum a vývoj, Fakultní nemocnice Hradec Králové
KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE. Klin Farmakol Farm 2017; 31(3): 16–18 / https://www.hlavnezdrave.cz/vztah-mezi-vitaminem-d3-a-horcikem/
TRUMPLOVÁ BRACHŇÁKOVÁ Ž, TRUMPL M. Buňkové soli 2018,1, 201 – 204.